O ráji před a za námi

 Lidé hledívají do minulosti lidstva s hrůzou i nadšením.
Nadšení z čeho?
"Vzpomínají" na Atlantidu, nebo moudré a ekologicky rozvážné indiány. Na veselé staré Řecko, či laskyplné kolonie prvotních křesťanů...
...a prdlajz! Pokud vůbec byly, byly to společnosti složené ze stejných lidí jako jiné, jako dnes. Tedy masa indolentů, nemálo  stupidních a násilnických hovad a malá vrstva usilující i něco positivního.
Hledat ztracený ráj v minulosti jest pakárna.
Stejně tak osobně, náš vzpomínkový sentiment vytvořil idylický obraz našeho mládí. Je to však jen směšný blud.

A budoucnost? Nemlich totéž!
Společnost:
Věk Vodnáře, Základní transformace vědomí, Boží Soud... To všechno má už, už, každou chvíli přijít! Už je to tady! Mesiáš! Jesus Is Coming Soon!
Už to přijde, už je to za dveřmi... několik set, tisíc let.
Furt už za chvíli.
A co individuálně? "Zítra začnu nový život" "Jen co dokončím barák začnu si krásně žít!" "Až..."

Žiješ tady na zemi a můžeš hledět vzhůru. Napravo, nalevo, za sebou nebo před sebou, najdeš jen své představy, hrozné či lákavé halucinace.
Krom halucinací  najdeš snad i poučení, varování a inspiraci. Pokud máš na to, chápat co je pravdivé a ne si jen projektovat své touhy a obavy.