Začátek, konec a začátek a otázky a Bible

Bible, jak známo, má dvě části. Starý zákon  a Nový zákon.
Starý zákon začíná zrozením života, pokračuje slávou Izraele, následuje pád a končí barvitým líčením hrůz a zániku téměř všeho.  Potom se už jen čeká, že přijde Mesiáš a bude fajn!
Nový zákon začíná zrozením Ježíše. Pokračuje jeho úspěchy, kdy davy jásají.  A dál?  Golgota, kříž a Eli, Eli Lama Sabachtani. Nový Zákon pak končí opět líčením hrůz apokalyptických, barvitých až běda, a očekáváním Jeho druhého  příchodu.
Průběh i konec obdobný,
Křesťané (a tím i já) se tak musí vyrovnat s tím, že Mesiáš už přišel, je alfa a omega, počátek a konec... jenže pak konec. 
Ale snad přijde ještě jednou a dokončí co začal! 
Cože? Proč a jak a kdy?
Když nic jiného, jsou to zajímavé otázky a otázky jsou to, na čem záleží. Ne odpovědi.

Co je snad také zajímavé, že jakoby se tady odrážel i lidský život od zrození až po často dramatický a nehezké konce. A pak...
A co ta podobnost značí?
Další otázka.

Starozákonné  putování, dlouhé a strastiplné k slávě Davida, Moudrosti Šalamouna a potom už jen úpadek doufání, že jednou přijde On.
Novozákonná cesta od narození v Betlémě, přes davy ctitelů až k opuštění všemi a smrti na kříži. A těch čtyřicet dní navíc?
A? 
Další otázka.

Cítím pod těmi příběhy cosi mimo čas a prostor, jsem jimi fascinovaný. 
Proč?
A to je možná nejkrásnější otázka.