Ješitnost je svině svinutá

Jak ví, ti co ví, mezi mé přátele patří víly, elfové, vlkodlaci, hejkalové a takoví a podobní.
Je to milá cháska, i když je to s nimi někdy trochu ošajslich.
Potkávám však i stvoření opravdu hrůzná, děsivá. Ne, nemyslím upíry, zombiky či podobnou, vcelku milou a hravou pakáž.
Myslim například Ješitnost.
Nejen Hérostratovi jeblo a pro své zviditelnění zapálil chrám.
Jsou lidé stateční, které nezlomily výhružky mocných, dary bohatých ani sliby Mefistofelů, však stačilo pár lichotek, obdivu a ten nezlomný člověk se stal hadrovým paňácou v něčích rukách.
A co teprve lidé méně odolní. Ti sami nadbíhají ďáblovi  a nabízejí svoji duši za zveřejnění svého jména na dveřích,  lesklou cetku či selfíčko s někým, kdo už své jméno na stěně  napsané má.
Jo Ješitnost, milé děti, to je svině svinutá, zákeřná!
A ďábel se chechtá.