Vnější a vnitřní otrok

Chtěl jsem si oddechnout nad kvalitním brakem, ale to jsem tomu dal!
Kotletův boj upírů s Kartany by byl asi oddechovkou, plnou krve a sexu, nebýt popisu kolonizace země. Normalizace jak vymalovaná.
Opět to na mne dýchlo.Nejde o to, že lidé se nedokázali Kartanům ubránit a tak kapitulovali. Nejde o to, že je poslouchali:
To by šlo, ale oni jim věřili! Věřili! Pro svůj klidek, pohodlíčko a žold jim sloužili s radostí. Udávali své bližní, válčili za okupanty proti ostatním lidem.
Ne, nevadí mi až tak, že člověk se ohne, že člověk chce přežít a mít klid, že se člověk chce zajistit. To jde pochopit a já to chápu, nejsem jiný. Také nemusím jít  s rozhalenou hrudí vstříc kulometům.
Jde o to, zůstat svobodným člověkem alespoň uvnitř sebe.
Můžu se před mocným válet v prachu a prosit o život a kus žvance, mohu volat na příkaz sláva, nebo fuj, pokud vím, že to dělám jen z donucení a jsem alespoň uvnitř svobodný, pravdivý.
Mohu lhát navenek, nesmím lhát sobě!
Oni to ví. Orwellův O´Brien ví, že nestačí Smitha mučením donutit, aby říkal co mu poručí, aby zrazoval. On  musí to nejdražší a to jediné, v čem byl člověk, pro něj Julii, zradit sám v sobě.
A musí doopravdy milovat Velkého Bratra.
Teprve pak je nejen vnějším otrokem, nejen vnější troskou lidské bytosti, ale je takový i uvnitř. Dokonáno.
Ale bacha, totality to zvládají i bez mučíren. jemnou kombinací výhrůžek, slibů, odměn, trestů a manipulace.
Úpír Gerhard je zdrcený, když vidí lidi prožívající jakýsi nekonečný mejdan, plný prázdného sexu, pití, drog.  Ztrátu sebeúcty.
Dobrovolný vnitřní otrok, ať už je to normalizační občánek, pilný udavač nacistům, to je fuk, sám sebou nepřiznaně opovrhuje. Proto je (vystrašený a zamindrákovaný) na první pohled nesmírně "hodný". On je hodný, neb se bojí, stydí.
Ale dejte mu frčku, nechte dělat velitele světnice na vojně nebo vězení a uvidíte kým je!
Dejte mu flintu a právo udělat etnickou čistku, pošlete ho proti bezbranným a projeví se.
Je to zlej, podlej hajzlík, plnej potlačený agresivity.
Snad je dost Janů Bezzemků, Jirousů, Gerhardů, Paul Rusesabagů, Havlů, Peter... aby nakopali prdel Kartanům.
Vnitřní otroci na to budou koukat a pak se přidají k vítězi.
A pokud vítěz bude hodnej a nebude nad nimi práskat bičem, tak je uvidíte jako velké odbojáře. Budou si bezcennou, destruktivní remcavostí léčit mindrák ze své zbabělosti, budou škodit.

Kolik je lidí mezi "lidmi"?
Kolik je člověků mezi "člověky"?

Milan Machovec:
„Nikdo tě nenutí žít nízce, žít podle, zbaběle, egoisticky, zvěcněle. I když ,,okolnosti“ svádějí, i když ,,poměry“, ,,doba“, tvá osobní slabost či rozumářská vypočítavost k tomu svádějí, máš vždy možnost – a třeba i v okovech – neredukovat své vědomí a své chování na svou bídu, máš možnost se ,,povznést“, ,,být jiný“, proměnit se vnitřně.“