Slabost velmocí, aneb entropie je sviňa

 Kupecký předpoklad říká, že vítězí větší a silnější. Vítězí a pak vládne.

Ale je to tak? Asyrie, Mongolská říše, Řím... ve chvíli, kdy jejich armády poráželi každého, koho potkaly, začal jejich ústup ze slávy.
Tamerlán, Alexandr... Hitler. Čím větší a oslnivější nástup, tím rychlejší konec.

A hurá do posledních desítek let!
CCCP, kde je mu konec. V Afganistánu navíc dostali po držce a Čečna se nástupnickému Rusku bránila, ač malinká a nevyzbrojená, proklatě dlouho. 
A co nejsilnější, tedy USA? Vietnam, Afganistan, Irák. No comment.
A v Ukrajině jedněm a Iránu druhým, to také hrubě nevychází.
Zdá se, že jakmile není síla napadené země zcela zanedbatelná (Grenada třeba), papírové předpoklady technického účetnictví jdou do kytek. 

Nakonec je vlastně logické. Příliš velké se musí zhroutit a rozpadnout. 

Ono i v přírodě. Kdopak to vyhrál? 
Tyranosaurus nakonec prohrál s drobnou havětí. 
Obří a neporazitelní dravci jsou už dávno vyhynulí.  Hlodavci zdárně prosperují. 

Lao c` pravil: "Příčina toho, proč řeky a moře přijímají úctu stovek horských potoků, spočívá v tom, že leží pod nimi."
A ještě řekl: „Co je potlačováno, šíří se. Co je oslabováno, sílí. Co je ničeno, rozkvétá.“ 

Možná měl pravdu?

Otázka: Jak mohla padnout tak veliká, mocná říše s neporazitelnou armádou, možná ta otázka je nesmyslná? 
Možná říše padla proto, že byla tak veliká, mocná a že měla tak kvalitní armádu.
Stejně jako padl Tyranosaurus rex.