Šašek je oblíbená maska ďábla

Je mi to trapné přiznat, ale i pohádky někdy lžou.
Zlo se v nich manifestuje v postavách uhrančivých čarodějů, oslnivých draků, obřích a temně vznešených rytířů.
Prdlajz!
Napoleon, Berija, Lenin. Hitler, Mao. Göring, Pol Pot, Stalin a všichni Kimové. Amin... atd
Na první pohled šašci. Často nervozní, cukaví, občas zpomalení v trapném pokusu o důstojnost.
Záliba v okázalosti, přepychu, cetkách, potlesku.
Bez přátel.

Nesmírně rádi ničí. Zabíjí nepřátele a přátele, ty druhé snad ještě důsledněji.

Lid jde za nimi jako můry za světlem, se stejným výsledkem.

Bacha na šašky, to bývá moc špatná sranda. 

Janové a čarodějnice

V tunelu houká vlak, na silnici sanitka, policajti nebo hasiči. Na Brdech houká Babí Ján - Fabián.
Houká protože je smutný.
Když byl rytíř Jan mlád, miloval jednu čarodějnici. Pak jí nechal v lese a vzal si krásnou dívku. To ovšem čarodějnici hnulo žlučí, zničila rytířův hrad a dívku proměnila v Zeměžluč. Žluč za žluč.
Jan, co s ním baby tak zatočily, tedy Babí Ján, jako duch bloudí lesy a občas houká.
Protože málokdo chce být bylinou, čarodějnicí na ocet, či houkat, je třeba si z toho vzít ponaučení.
Nikdy nespěte s čarodějnicí!
Nikdy si neberte někoho, kdo s čarodějnicí spával!
Pokud jste čarodějnice, nevěřte rytířům!
Ostatně příběh jako přes kopírák se stal Janu Svatošovi rodným jménem Hans-Heiling na břehu Ohře.
Zdálo by se, že Janům jsou čarodějnice nebezpečné.
Jsou!
Mohu verifikovat!

Věčný návrat Ivana Hrozného

Friedrich Nietzsche říká, že co se stane, to se bude dít stále.
A tak v Rusku stále usedá na trůn Ivan Hrozný, jen kulisy se mění.
V Čechách vládne kupčík Sámo (ten vůdce slovanů - Frank z Wogastisburgu).
A tak dál...
I každý jedinec jen opakuje stále totéž.
Není to tak, že chvíle zakládání něčeho nového, je i první a poslední možnost na reformu tohoto?
Neříká snad  Lao-c', že v prvním kroku je celá cesta?
Ovšem, jsou-li jen věčné návraty, kde se bere první krok?
Z alternativních vesmírů, nekonečna vesmírů, které utváříme ze svých myšlenek, přání, strachů a nadějí?
Vesmír je možná konečný (některý), ale množství vesmírů je nekonečné.

Proč jsem si, kuwa, vymyslel, já vůl, takhle blbej?


Jen tak mimochodem:  „Hrozný“,  Грозный v rušťině znamená impozantní nebo úžasný, ale i krutý. Rusové ani v jazyce nedokáží odlišit krutost od velikosti, hrůzu od úžasnosti.Ted už můžete zase lépe chápat ruskou duši.