pátek 25. srpna 2017

Džin, aneb cesta do pekla

Známe to z osobního malého, i toho velkého života,
Známe to a přeci zas a znovu pokoušíme ďábla. Vypouštíme džina, podepisujeme se čertům, pouštíme "Jen na dva prstíčky".
Tenhle člověk si bere půjčku. "Jen aby překonal tohle období, pak..." Jojo, pak už se veze.
Druhý má zase moc práce a pomůže mu dát si panáčka. "Jen až skončí tahle honička", pak zase přestane pít! Dnes výjimečně panáka hned ráno?
A tuhle onen se na chvilku spojí s takovou divnou, trochu asi zákon nectící partou.
Jen na chvilku, jen až se to dá do pořádku. Pak pošlu džina do lahve, čerta do pekla.
Jenže tak se to nehraje. Ona síla nechce zpět, ona získává každým použitím na síle a nakonec nás ovládne a zničí. Ona používáním roste stejně, jako my jejím používáním slábneme.
A v tom velkém světě? Německo na chvíli, jen aby vyhrálo vleklou válku podpořilo ruské bolševiky. A nepoučeno, jen aby ve zdevastované zemi udělalo pořádek, jeho měšťanstvo podpořilo Hitlera.
Pak bylo pozdě. "Jen dva prstíčky tam strčíme..."
Nebo jako Češi dnes...

čtvrtek 10. srpna 2017

Jak řešit problém dle Červeného trpaslíka s doplněním od JDP

V seriálu Červený trpaslík jsou věrně zpodobněny taktiky lidí, kterými se snaží čelit novému, nečekanému problému.
Buď se ponořit do slastného polobytí s flaškou nebo drogami, nebo také třeba prací, budováním domečku, sportem (vše může být drogou).
Nebo planě filosofovat, fantazírovat a předpokládat, že problém (často zlo) je stejně uvažující jako já, tedy že je akce neschopným intošem s nejlepšími úmysly.
Nebo se na problém (zlo) vrhnout po hlavě a doufat, že mne rychle zabije a já budu mrtvý hrdina.
A ještě nebo, snažit se tím proplout, obětovat na to kamarády, čest, svoji duši.

Podle mého zůstal nepovšimnuta ještě jedna, velice častá taktika. Taková pozitivní.
Pozitiv by řekl něco takového: "Neříkejme že v nákladovém prostoru něco je, jenom to tím přivoláme, nemluvme o tom!"
"A pokud by tam něco bylo, dělejme že to nevidíme, když mi to neuvidíme, ono to vlastně nebude existovat!" "Je to přeci jen v našich hlavách, tak už pšššt a nemyslete!" Také báááječnééé!
Update: Málem bych zapomněl na taktiku, tolik oblíbenou zejména v naší zemi! To je zhruba takhle: "Ony teda ty lidožravý příšery prej nejsou tak zlý jak se říká, prej je to propaganda a ty co s nima bojujou jsou prej taky pěkný vykukové a malej člověk se od má držet dál, to si páni zase něco... a stejně všechno z pozadí řídí Velký Ufon, tak se přídáme k oběma stranám a nebo budeme předstírat, když je to v nákladovým prostoru, že jsme krabice!" Tak!

Takto se řeší problémy, ať je to problém  čistě osobní, či problém nadnárodní.

Tak nějak. Ještě scénář z inspirující části dílu:

Na ubikacích je hromadná porada. KOCOUR sedí na zemi a chlastá.
KOCOUR: (Značně opile) Kde to je teď?
HOLLY: Opět je v nákladovém prostoru, dříme po večeři, k níž měl strach, marnivost, špatné svědomí a vztek. Musíte ho chytit, nebo se vrátí.
RIMMER: (Má bradku, brýle, fajfku, oblečení a vůbec všechno asi jako typický člen Greenpeace) Vážení, jen proto, že je to nelítostný nestvůrný zabiják a uslintaný slizký netvor, nemusí ještě být špatný člověk. Musíme se vyjádřit všichni popořadě, navrhnout několik možných řešení, možná někdy při čaji.
KRYTON: (Na LISTEROVĚ palandě) Slyšíte sraba? Nemá v sobě špetku hněvu, chce vycouvat - je to ujetej trhlouš!
RIMMER: Na tom něco je, Krytone. Vezmeme to v úvahu. Davide? Davide, máš taky nějaký příspěvek do diskuse?
LISTER: (Na rameni má bazukoid a drží baseballovou pálku) Jó, to bych měl, Arnolde. Vydáme se dolů do skladu munice, vemem jaderný hlavice a přiděláme jednu k mý hlavě a… pošlu toho ksindla na pravdu boží! (Předvede hlavičku, kterou chce boj rozhodnout)
RIMMER: Dobře, to je dobrý nápad, Davide, ale necháme to chvilku uležet, ano? Eh, Kocoure, teď tvůj příspěvek prosím.
KOCOUR: Hhh, mě se na nic neptejte - jsem nula, jsem vzduch!
RIMMER: To je milé, děkuji mockrát. Takže, postoupíme dál. Snad si nikdo nemyslí, že jsem se prohlásil samozvaným vůdcem... chci jen posloužit jako organizátor. Krytone, vyslov se bez zábran.
KRYTON: Myslím, že bysme měli hodit Listera jako návnadu, a zatímco bude požírán zaživa, my se připlížíme zezadu a odpálíme to do stratosféry.
LISTER: (Nadšeně) Dobrej plán! To je zatim nejlepší, co jsem slyšel! Až tomu budu já křupat v hubě, tak vy po tom zezadu nenápadně skočíte!
RIMMER: Jo, ta možnost tu existuje, ano, eh, ale já mám jiný návrh. Trochu přitvrdíme. Čas vyjednávání vypršel. Říkejte si tomu extrém, ale navrhuji, abychom šli tvrdě a bez prodlení zaútočili skutečně masovou letákovou kampaní, a zatímco se z ní bude sbírat, nasadíme cirkusáky, alegorické vozy, pouliční divadlo a možná i dobročinné koncerty, ano? A pokud to bude málo, lituji, ale přijde čas triček: „Mutanti ven!“, „Vesmírní chameleoni? Ne, děkuji!“ ... a pokud je tohle nevyžene, pak už nevím co…
KRYTON: Už ti někdo někdy řek`, že seš hnusný, plesnivý povidlo, který má důvtip, šarm a duchapřítomnost německýho ovčáka po transplantaci hlavy?
LISTER: Dost keců, vy srágory, teď je čas udeřit! (Majzne se pálkou do hlavy) Plastikovej pytel se jménem tý zrůdy už čeká a já mu zatáhnu zip. A kdo mi zkříží cestu, dostane napalmovej klystýr!
KOCOUR: Já myslim, že maj všichni pravdu, kromě mě, takže zapomeňte, že jsem něco řek`.
RIMMER: No, domnívám se, že všichni zapomínáme na jádro našeho problému a to je: Jak si budeme říkat? Eh, podle mě si můžeme vybrat buď: „Liga proti slintajícím monstrům“, či můj oblíbený návrh: „Komise pro Legalizaci Integrace Teroristických Organismů a jejich RehabilitacI ve Společnosti“. Eh, má to jednu nevýhodu - zkratka je „K.L.I.T.O.R.I.S.“.
LISTER: Jde vo to ho zabít! A jestli mám obětovat svůj život takovym trapnym způsobem, tak je to jedině dobře!
KRYTON: Jasně! Proč ne? I když to nevyjde, bude aspoň sranda!
LISTER: Jo, tak přestaňte klepat pantem a jde se na věc! A poslední živej je posera. Kdo jde se mnou?
RIMMER: No, nálepky na auto budou až ve čtvrtek, ale někdy člověk musí jednat spontánně. Přátelé, jdeme! (Následuje LISTERA ven)
KOCOUR: (Vstane) Jo, já jdu s váma. Třeba z toho vyrazim ňáký prachy.
KRYTON: Možná, že když vás vydám, tak mě nechá žít. Pohyb, šmejdi!!!