Kterak nechoditi z deště pod okap

 Kritika stávajícího stavu, upozornění na chyby a hrozící maléry, je  dobrá věc. Ať už v osobním, nebo širším životě.
Leč, pokud sám sobě začnu, nebo mi někdo začne říkat, že je třeba změna, radikální změna, je třeba se ptát.
Ptát se, co  bude lepší, než to, co právě je!
A pak použít hlavu, je-li ten plán reálný a nemá-li nějaké pasti.

To je vše.

Čeže mnoho rádců, politiků, prodejců, filozofů,  lečitelů... "má pravdu", že stávající je nic moc, nebo přímo blbý.
Jenže jejich řešení je ještě horší. 

A furt jim to žereme!

A ještě horší, než remcání, je nenávist

 Zase mi bylo zle z některých spoluobčanů. Míra vražedné  nenávisti, kterou si pěstují k těm, oněm a tamtěm, je strašlivá.
Málokdy jsou ti nenávistníci  doopravdy zlí. Většinou se jedná o hodné, slušné, druhým pomáhající lidičky.
Co to v nich je?
Kde se to vzalo?
Velice rádi uvěříme, že se můžeme mít lépe, než se máme. Ostatně, tohle je ještě pravda!
My ale také uvěříme, že se máme mít lépe, měli bychom se mít lépe a dokonce, že máme nárok se mít lépe.
A nyní  přichází obchodníci se strachem a nadějí z webu, YouTube, alternativců i politiků.
Někteří říkají, co máme dělat, abychom se lépe opravdu měli. |
To je někdy i v pořádku, pokud v tom není podvod (dejte mi své úspory a já vám dám desetkrát tolik hned za týden! Léčivý zářič kvantové prány ve slevě...atd)
Ovšem jsou i tací, co říkají, že tomu tsunami štěstí Někdo brání, Někdo, koho musíme eliminovat, vystěhovat,.. zabít, abychom se měli dobře. 
A to už není vůbec v pořádku.
Prý stačí vymazat ty, ony, tamty, tyhlety a štěstí, blahobyt, mír a všeobecné štěstí už nastane samo sebou! "Voni nás šidí, okrádají, omezují..."
Tohle hodně lidí rádo slyší! Takže stačí ty liberály, židy, homosexuály, ekology, Ukrajince... chovatel králíků a filatelisty zničit!
Nemusíme nic těžkého, namáhavého dělat, hurá!
Stačí jen aktivně nenávidět, později pronásledovat,  tu či onu bezmocnou skupinu, která se nemůže bránit (to je důležité, abychom nedostali přes hubu) a je to!
Prý!
S takovými bláboly se může  živit nejeden vydavatel, YouTubista a také politik.
Nenávist v nás roste a my si jí umocňujeme vzájemným sdílením na sociálních sítích.

Nenávist roste, roste a roste, až nás ovládne.

A nebo ne?

Prož je furt fšechno špatně - o remcání

 Velká část mužů se doma naučila od otce remcat na svoji manželku. Prostě to tak je, to se musí stejně, jako pozdravit.
Velká část žen se naučil od matky remcat na svého muže. Tak se to přeci dělá.
Velká část z nás se naučila od rodičů a ostatních lidí remcat na poměry, dobu, mladé, staré, vesničany, měšťáky, zvláště Pražáky, sousedy a zejména vládu.

Remcáme když je objektivní důvod i když není. Patří to k naší identitě, neramcající bychom si připadali špatnými manžely, manželkami, občany. Cítili bychom se "nesví" a uklidili bychom se až po nějakém pěkném zaremcání. 

Leč, když s nimi neremcáte, ale jste spokojení,  zjistíte, že lidé jsou vaším vlivem, často,  jakoby vytažení ze zlého snu. "Tak ono se nemusí být permanentně otrávený a otravující?! My smíme, opravdu smíme, být chvíli v pohodě? No to je krása!"
Ale pak samozřejmě zapadnou do starých, uremcaných kolejí, kde jim je špatně, ale kde jsou doma.

Tak jsem si zaremcal na remcání.