úterý 6. ledna 2026

Člověk ve středu vesmíru babtisteria

 První babtistéria byla stavěna s jasnou symbolikou. Například základna, stěny v  osmihranu - symbolu osmého dne vzkříšení.
A nad tím kulová klenba - nebesa. 
Uprostřed pak  piscina, samotný bazének.
Křest následoval po dlouhé přípravě. Pak katechumen vstoupil do babtisteria, které bylo chrámem jen pro tento obřad a jinak nepřípustné.
Stál nahý, bezbranný a čistý ve vodě - symbolu očisty a znovuzrození. Nad ním klenba a uprostřed klenby sám Bůh. Obraz, či symbol.
V tu chvíli byl centrem vesmíru. A navazoval dialog s Bohem.
Po křtu mu, už neofytovi, biskup vysvětli, že jeho výjímečnost jako člověka není k pýše, že je to závazek na celý život, každou vteřinu.
Hej! Krom jiného, co to muselo být za pocit pro otroka, nebo v té době bezprávnou ženu, když byla náhle centrem bytí, a zajímal se o ní, jeho, přímo On? (tohle krásně povídal pan Foletti).
Mne ještě napadá, jak to, když v centru byl třeba otrok, snášel tehdejší křesťan z "vyšších kruhů". Hmmm?
Zase tak dlouho to snášet nemusel. kolem roku 500 už měl narthex chrámu dva vchody, jeden pro muže a druhý pro ženy. A hierarchie kvetla i v samotné církvi. 
Za dalších 500 let už ženy nesměly být jáhenky a panovníci a zbohatlíci se nechávali zpodobnit do kostelů mezi světce.
Za dalších 500 snahy se vrátit k původní čistotě vedly k reformaci.
A co bude dnes, tedy dalších 500 let?
Uvidíme!

Ale zůstalo nám to, že každý, každý bez rozdílu. smí vstoupit do centra vesmíru, pozvednou hlavu a vést dialog s Bohem.
A nemusí to být ani v babtistériu.
A pak z toho centra vystoupit a uvědomit si, jaký je to závazek a jak je slabý, aby ho beze zbytku, nebo alespoň obstojně splnil. A obohatil svoji velikost a svobodu o nezbytnou pokoru a zodpovědnost.

 

neděle 4. ledna 2026

O'Brien a opričnik

V románě  George Orwella, 1984 je postava  O'Briena. 
Je to vysoce inteligentní vykonavatel moci. Geniální manipulátor s dokonalými znalostmi lidské psychiky. Zrůda s eliminovanou morálkou, lidskostí. Člověk změněný na přesný nástroj.
V románě Vladimira Sorokina - Den Opričnika je jiný vykonavatel. Bezejmenný opričnik. Průměrný, hloupý. Nemá žádnou hlubokou znalost člověka, jako O,Brien. Jen tupě a bez soucitu i bez nadšení terorizuje, na příkaz, poddané. 
Automaticky a s nijak zvláštním nadšením se účastní orgií ostatních opričniků. Slouží carovi a carevně, protože... taková myšlenka u něj ani nemůže nastat, nemá  na ní aparát v hlavě. Ve funkci se mu dobře žije a tak se snaží si jí udržet, případně postoupit o hodnost dál.
V 84 demiurgové moci vyvinuli sofistikovaný, všeprostupující a formativní systém. 
Ve Dni opričnika systém spoléhá na tupou brutalitu opřenou o tradice poslušnosti.
Kdyby O'Brien žil tady a dnes, byl by asi nějakým top managerem a měli bychom ho možná rádi. 
Kdyby žil Opričnik tady a 
dnes, byl by asi milým strejdou, co se stará o zahrádku, venčí psa a pořádá grilovačky se sousedy a měli bychom ho možní rádi
Ten první dostal možnost realizovat své schopnosti, ten druhý možnost, uspokojit své naprosto přízemní potřeby.
Oba se vydali sloužit moci. 
Chyba není v jejich osobnosti, ta je asi normální směsí dobrého a zlého, chyba je, že zlu kývli. 
Zbytek šel samospádem.
Pokud nenaučíme lidstvo nekývat zlu, a také sebe samotné nekývat zlu, bude to takhle vždycky. 
Vždy a všude!
Možná si O'Brien a opričnik na začátku říkali jednu z těch klasických výmluv na počátcích kolaborace s Ďáblem. "Když to nevezmu já... Alespoň tam budu mít možnost něčemu pomoct..." Jenže tyhle, možná někdy upřímné předsevzetí vydrží stejně, jako ta novoroční, Člověk se v té funkci a práci hezky zabydlí a už nic dál neřeší, jen jak postupovat na žebříčku organizace.

Ještě je otázka: Hrozí nám, nebo už nastal, spíš 84 se sofistikovaným ovládáním myšlení, nebo brutalita opričtiny?
A nebo kombinace obého?
Jsou ve vedení světa zločinní géniové a nebo tupá hovada?
A nebo kombinace obého?

To jsou ale otázky!

čtvrtek 1. ledna 2026

Kam míří Rusko?

Kampak vykročilo, kráčí a chce dokráčet ve světě Rusko?
Myslím, že když si zopakujeme fakta, odpověď nám nedá moc práce.
2007 Putin přináší projev o tom, že Rusko není kamarád.
S dál?
Zabere  Osetii a Abcházi. 
Zaber Podněstří.
Dobude Krym a kus Ukrajiny.
Ruská televize a ostatní oficiální média militarizuji slovník, výpady a infiltrace mozků válkou je dennodenní.
Militarizace také míří do škol a kostelů. Opozice doslova vražděnà na ulici. 
Neustále se zde opakuje vize Třetího Říma, říše od Sibiře až k středozemnímu moři a Atlantiku. Prý historická, bohem posvěcena nutnost a poslání Ruska. Pro začátek Ukrajina a bývalé CCCP, pak bývalé satelity, pak...
Ekonomika přechází (oficiálně) na válečnou výrobu.
Tak! Otázka: Jak velká je naděje, že diplomatické úsilí zastaví toto, dnes už téměř dvacetileté, soustavné tažení na západ?
To není moc náročná hádanka...

P. S. Zdrojem toho, co zde uvádím, jsou Ruská oficiální média! Žádné dohady, ani pomluvy.
A co když dojde?
Poslouchejte samotné Rusy od vedení až k občanům. Nejsou to vůbec únosné vyhlídky.