Fiasko nebo úspěch? A otázka.

 V Bibli je všechno. Příběh Hospodina a jeho lidí, od časů Bible až dodnes, lze jistě vykládat různě.

Třeba jako fiasko: Abrahám dostal slib, že jeho rod zaplní zem, bude kralovat... A nějak nic, tak znovu tenhle slib a poslušnost až k synovraždě,  Sara a Hagar a děti a nějak přežili. A dál to nějak šlo, i když teda, že by to byla sláva?
Pak už to nebyla sláva vůbec a exodus z otroctví. Super!
No, super zdaleka ne, ale nebyli otroci a nakonec David král! Království mocné! A Šalamoun! Moudrý a bohatý a... šmytec! Z dvanáct kmenů zůstal jeden a ten si připomínal vyvedení z otroctví v jiném otroctví, pod tím či oním.
Potom pogromy, Šoa.
A čekání mesiáše, co už, už přijde! A staletí plynou a on nikde.
Teda, oni chodili, jen nějak moc nesvedli
Jeden byl extra významný!
Ovšem toho všichni nepřijali.
A on, tedy On? Zřejmě nejstarší evangelium je Markovo. A nejkratší. A nejdrsnější. Ježíš pilně zázrakuje, což lid baví. A káže, což mu nerozumí ani nejbližší.
Občas (doma) mu zázrakovat ani nejde, je občas mrzutý, ironický. Potom zrada Jidáše, úzkost až strach v Getsemeny, útěk učedníků, zapření Petrem, mučení. Výsměch od jeho národa, od Římanů i ostatních odsouzených. Výkřik: "Bože, proč jsi mi opustil?" (i když to je žalm 22) a smrt!
Zmrtvýchvstání které v původním  Markovi (pravděpodobně končilo tam) končí s ženami v prázdném (jen anděl co je instruuje) hrobě: "Ženy šly a utíkaly od hrobu, protože na ně padla hrůza a úžas. A nikomu nic neřekly, neboť se bály."
Na "radostnou zvěst" dosti pochmurný příběh.
A další čekání na další příchod a zase nic.
Fiasko?

A nebo: Židé přežili celá ta staletí pronásledování i cílené likvidace! Byli a jsou úspěšní ve všem, co začnou a co jim gojim dovolí dělat! Zázrak! Barucha hashem!
Křesťané se z židovské pidisekty stali největším náboženstvím na zemi. Přežili pokusy o likvidaci na začátku a přežili i vlastní hovadiny a zrůdnosti, co občas vyprodukovali.
Dva tisíce let jsou v dobrém i zlém součástí kultury, která se snaží ojedinělým způsobem (zdaleka na dokonalým ani dostačujícícím!) být humánní. 
Grandiozní úspěch, nebo alespoň nákrok k úspěchu!
Jen si to neposrat!
Jen tohle!

A Hospodin? Třeba jsme Mu někdy jen špatně rozuměli?
Třeba nám, ani jiným, nechce dát "panovat nad zemí a národy" ?
Třeba chce to, co zaslechl Iziáš 10-17?
A kdo a proč říkal: "Mé království není z tohoto světa"? Hmmm... Jak tomu jde rozumět? Všelijak.
Cože to vlastně po nás chce? To je otázka pro jednoho každého z nás.