Humanizace v evangeliích

 Jak víme, za schopností jinak milých, slušných, laskavých a soucitných lidí, vraždit jiné, je z velké části  dehumanizace oběti.
Ostatně lovec, chovatel, řezník, zabíjejí zvířata, která přitom trpí a umírají a nepřijde jim to divné a zůstávají "slušnými lidmi" neb jsou to jen zvířata - tvorové k zabití stvořená. Jakmile by se zvíře stalo rovnoprávným, bylo by jinak.
S lidmi je to stejné.

V evangeliích se lidská bytost humanizuje  až obsesivně.  Všechny z plnohodnotného a plnoprávného bytí vyloučené lidi. 
Už v Matušovi uvedený rodokmen Ježíše! Objevují se v něm ženy. Krom Marie to jsou čtyři další:  Tamara, Raab, Rut a Batšeba. Dvě nejsou z "vyvoleného národa" a tři mají na triku "smilstvo"  a zbylé dvě jsou ze smilstva podezírané.
Co jsi tím chtěl naznačit, Matouši?
A dál. V době, kdy vyšší ambice byly výhradně doménou dospělých mužů správné národnosti a obřezanosti, Ježíš v Matoušovi volá, ať malé děti od něj neodhání, ale nechají  přistoupit a brát podíl z jeho slov a činů. 
V Janovi se zase dává do hovoru s osamělou ženou (!) u studně, která je navíc z národa samarského (!) a ještě navíc, opět pochybné morální pověsti (!). Učedníci jsou z toho značně nesví, ale Ježíš ne, ještě to stupňuje a  posílá jí do vsi hlásat evangelium.
Další člověk,  ze Samarska, tentokrát kupec (v Lukášovi), opatruje okradeného a zbitého žida a stane se tak opravdovým bližním, hodným podílu na věčném životě. Na rozdíl od vzdělaných, vyvolených, ale mravně otrlých "našich".
První, komu se ukáže nad smrtí vítězný Ježíš je opět žena, Marie z Magdaly. A hned jí posílá svědčit, že je zase tady. Tohle udělá (asi natruc?)  v systému, který svědectví žen neuznává.
No a dál! Učedníci jsou rybáři (žádná honorace), nenávidění celníci (výběrčí daní pro okupanty)... 
Ježíš možná vzal inspiraci u svého otce (vlastně nevlastního, i když vlastně vlastního), Josefa. Ten přijat těhotnou snoubenku a potom narozené dítě. Z toho mohl možná usoudit, že když lidsky otec projevil tolik soucitu, pochopení a lásky, že přeci Otec na Nebesích nemůže byt horší.
Nakonec i ten slušný, úspěšný mladý muž dostane šanci. I boháč má naději, bude-li silné víry v milosrdenství.
Ovšem hříšníci to mají, zdá se, lehčí. Proč, to částečně vysvětluje Ježíš na návštěvě u farizeje, když se dostaví kající hříšnice, v podobenství o dlužníkovi (Lukášovo evangelium)
A v tom soucitu s hříšnými  je i moje naděje! Ha!