Konzervativci, revolucionáři a ti, co na ně dojedeme

Lidé se ve vztahu ke společnosti dělí na tři, nikoliv na dvě skupiny. Krom konzervativců a revolucionářů je tu ta rozhodující, rozkládači.

Konzervativec si přeje zachovat stav, někdy je ochoten obětovat i budoucnost, takže nakonec (může se stát) i zničí přítomnost

Revolucionář chce změnit stav a někdy je ochoten obětovat i současnost, takže nakonec přijde (může se stát) i o budoucnost.

Rozkladač chce zničit současné, aniž by se zabýval tím, co bude pak. Nenávidí současné i budoucí, miluje "slavnou minulost".

Konzervativec souvisí se sebezáchovou, raciem. Revolucionář s erosem, citem. Rozkladač s pudem smrti, stupiditou. 

Konzervativci a revolucionáři ve vyrovnaném soupeření jsou funkční stav. Ale oni chtějí vyhrát a na to potřebujíé rozesírače, které přesvědčí, že oni jsou schopni vrátit jejich svět do minulosti, nebo že oni jsou schopni jejich svět zničit.

V současné době se lidé také výrazně dělí na "venkovské" a "městské". Venkovský může být samozřejmě klidně pražák a obdobně městský bydlet a pocházet z vesnice.

Pro venkovského je podstatná rodina, jeho vesnice, jeho vlast. Proto podezíravě hledí na jiné rodiny, vesnice (zejména města) a vlasti.

Městský je hlavně "in" chytne se všeho, co mu jeho komunita předloží jako správné a snaží se to co nejdůsledněji naplnit. Ať je to podružnost typu móda a nebo trendy a nebo ušlechtilé myšlenky a idee (práva těch či oněch, *ismus...) 

"Venkovského" novoty ohrožují a ze strachu někdy blbne. "Městský" novotami žije, někdy z nich blbne.  Kdyby se dohodli, bylo to krásné, oba pohledy jsou důležité. Ale je rozsoudí volby, které dopadnou zhruba 50:50.