Chybné argumenty a poznaná pravda

S tím, že špatné argumenty mohou obhajovat funkční (tedy správný) postoj, jsem se setkal před mnoha lety.
Mou těhotnou sestru varovala naše babička, ať se moc nemazlí s kočkami. Její babička jí říkávala, že kočka těhotnou uhrane a ta bude mít "kočičí děti". Smáli jsme se. Kočičí děti jsou prý děti s... správně, symptomy postižení plodu toxoplazmózou, kterou přenáší, správně, kočky.
Chybné je (nejspíš?) "uhranutí" (resp. je to věc rozdílné řeči, pojmů), závěr je správný.
Složitější, raději hypotetický, příklad společenský. Kdesi v hlubokých lesích křivoklátských je objevena vesnice, žijící na úrovní cca před příchodem věrozvěstů.
Jsem vyslán, abych onu skupinu zachránil.
Když dojedu do vsi, vybaven notebookem, razítkem a policejní jednotkou, zděsím se!
Nemyjí se! Nechodí do školy! A o mnoho řádů horší, to omdlévají i otrlí ozbrojenci, obětují prvorozené bohu Křivé borovice!
Je mi jasné, že je třeba zasáhnout. V první řadě oznámím, že vraždy dětí budou trestány dle práva! Zavedu povinnou (velice povinnou!) školní docházku. A každý den bude nástup celé vesnice a pod dohledem se musí omýt mýdlem!
Stařešinové mne varují. Na umytou kůži zaútočí  očarování! Do dětí zavřených ve škole vstoupí duch Zlého tetřeva! Nezabíjení prvorozených rozvrátí tradiční rodinu (žádná ironie, myslím tradiční rodinu).
Tomu se, jak jinak, vysměji. Zavalím stařešinu svojí poznanou pravdou, která nepřipouští korekce, utluču perfektními, podloženými argumenty a brilantní logikou. Možná přihodím trochu statistiky a interaktivní přednášku.
Prosadím své, navzdory nesmyslným argumentům místních. Ti, zbaveni mytím epidermálního hydrolipidového filmu houfně onemocní, děti nevydrží sedět a poslouchat o dějinách, které jim ještě nenastaly, školu zdemolují, vycpaná zvířata snědí a učitele také.
Prvorození jsou vražděni tajně, rodiče pak zavíráni a sirotci bloudí krajem. Nebo nezabiti, ale pak, vyrůstající odmítnouti celou komunitou, stávají se patalogickými zločinci.
Vesnice je rozvrácena, množství obětí obrovské, já vyznamenán za neúnavné, důsledné a rozhodné šíření dobra!

Tolik podobenství.

Plyne snad z napsaného, že pravda neexistuje? Nebo že jí nejde poznat? 
Či snad, že neexistují lepší řešení a struktury, než stávající a proto není třeba něco měnit?
Ano náhodou! Jen že poznání pravdy není proces, který jednou absolvujeme a pak už je navěky dokončen, pravda je pak známá a už jí jen natlouct druhým do hlav.
Že pravdu je potřeba neustále hledat, zpochybňovat, nahlížet z mnohých stran, upřesňovat.
Že je dobré poslouchat, Co nám druzí říkají, ne to, Jak a jakými slovy nám to říkají.
Že násilná změna struktury vede k jejímu zhroucení a hledat pak příčiny v "zlých vnějších silách" je alibizmus.
Že pokud chcete někoho o něčem přesvědčit, musíte ho nejprve vyslechnout a pochopit (Výkřik: "Je to zaostalý kretén", není pochopení)

A že kočky je zbytečno a kruto upalovat, ale je dobré si mýt ruce.

Existuje samozřejmě i možnost, že ona část společnosti v lesích je dost velká. Pak se dvě nedokonale poznané, však o to více prosazované pravdy utkají v  krvavé řeži, tak jako vždy.