Leví, praví, jedna pakáž

 Bejvalo to a je to zase. Bejvalo to před druhou světovou válkou, co byla vlastně pokračování té první.
Tehdá se objevili fašisté. A komunisté.
Fašisté byli milování spíše frustráty a těžkými zoufalci. Fašisté byli pro slušného člověka odpudiví již zdálky. Primitivní, zlí.
Komunisté byli milování dělníky... Chachachááá! To byl vtip. Komunisté byli milování umělci, intoši, jemnými humanisty plnými soucitu. Komunisté byli půvabní.
Že jsou fašisté hnus, to poznali lidé rychle a drsně.
Že jsou hnus komunisté, to trvalo. Ono sice, komouši měli hned od začátku odporný nápady, ale to se omlouvalo, okecávalo, nevidělo. Pár lidí to vidělo a varovalo, ale bylo jich málo, málo, málo.
Nakonec se ukázalo, že komunisté jsou nemlich totéž co fašouni.

I v našem městě, zemích, době, jsou nástupci fašounů, toužících napravit svět hubením nepřátel (potom i přátel).
A potomci komoušů, toužících napravit svět "napravením", umlčením, vyloučením "pomýlených". Zní to lépe, než  zabíjení a tak umělci, jemní humanisté budou zase roky v nadšení, než jim to dojde a budou si rvát vlasy. Pokud je do té doby nepopraví také. 
Pár lidí to vidí, ale je jich málo, málo, málo.

Z českých dluhů a hájů

 Uzávěry všeho vrhly lid do lesů.
Jojo, mne plachého introverta,  davy nebaví. Ale co mají ti lidé dělat a někdy je to i milé.
Vzpomínám na prosperující vesničky v turistických oblastech Rakouska a Německa. Zájem o lokalitu jde lehce nabýt (třeba přechodným stavem) a rychle pozbýt. Ale kdo si zvykl někam jezdit, ten se toho místa bude držet. Aby se tam příchozím líbilo, vybudovali parkoviště (jasně, že se mi parkoviště nelíbí, ale něco za něco), plážičky u jezer a rybníků. Aby z toho něco měli, někde parkoviště zpoplatní a hlavně otevřeli hospody (teď by to byla jen výdejní okénka) a penziony (ti lidé budou jezdit dál). Také lezecké stěny, koupalište.
Takhle se z chudých vesniček v cizozemí staly bohaté.
O žádný "národní ráz" nepřišly, stačí vidět když slaví nějaké svátek, včetně svátku lokálního.
Ani devastace přírody se nekonala, opět, stačí se podívat,
Náš čacký lid? "Co nám sem lezou!?" "Nikdy tady nikdo nebyl, všechno bylo zavřený a byl svatej klid!" Lid umísti improvizované zákazy stání, vjezdu. Nastavěl překážky. Někde technikou rozjezdil lyžařské stopy, došlo i na přizničení aut.
Pokud  tahle taktika vyjde, návštěvníci zase odejdou. V vsich zavládne klid, smrádek a sousedské teplo.
Po večerech pak budou našinci držkovat, že nikdo nezařídil, aby se měli tak, jako v tom Rakousku a Německu.