Ideály humanitní a mloci

 Nejprve trocha zoologie: V každém z nás je kus mloka. Toho z Čapkova románu. onen mlok je někdy vcelku inteligentní, často citlivý a "hodný". Pracovitý a miluje svoji rodinu a ostatní mloky. Mluví trochu patlavě, rád papá a chová maximální nedůvěru k všemu, co přesahuje jeho rodnou mělčinu.
Miluje jistoty a klídek a pořádek.
V každém z nás je ho kus. V někom tolik, že krom mloka téměř není vidět nic dalšího. V někom, jakoby snad ani nebyl.
Když tu náhle zaskřehotá mločí hlas.

Humanita: V malting pot židovství, křesťanství, antiky a vědy na našem kontinentu vznikl zázrak humanitního myšlení.
Chytří a většinou značně ušlechtilí pánové a dámy se zamysleli:
"Člověk, o toho jde a o jeho život na zemi! Nechť jest pozvednut z nedůstojného, tyranství feudalizmu! Ať si sám vybere, svobodně, kdo a jak mu bude vládnout!"
"Ať je zbaven církevních dogmat a sám hledá svůj obraz světa a své místo v něm!"
Nebyl to špatnej nápad! Vůbec ne! Chytrej a ušlechtilej nápad to byl!
Jen možná ne dost moudře a prozíravě realizovaný.
Padl totiž mezi mloky.
Mloků se nikdo neptal, zda se jim to bude líbit. Lidé počítali a přes zkušeností stále počítají (!), že i mloci okolo nás a v nás budou nadšení a vrhnou se na budování a vylepšování humanitní společnosti.
A ono ne.

Vláda věcí tvých: Svět, kde byl předem a navěky, z boží milosti daný svrchovaný pán, pán, který řídil mločí životy byl sice možná hnusný, ale byl předvídatelný. Jeho Jasnost občas sice mloka nevolníka vzala holí přes záda, ale to je přeci jeho právo a alespoň je vidět, že je silný a umí si zjednat respekt!
Otrok na galéře netouží po zrušení otroctví, touží se stát dozorcem a práskat bičem. Nevolník touží být panským kočím, ne zrušit feudalizmus.
Ideály humanitní, liberalizmus a demokracie však zvítězily v boji o moc.
A teď chodí mloci volit!
Nikdy neuvěří, že si doopravdy mohou vybrat, raději si vymýšlí fantasmagorické spiklenecké teorie.
A pak si vyberou a volí. Toho, z kterého kouká, že by se chtěl a mohl stát neomezeným pánem. Tím, který by do chaosu zase vrátil "pořádek a klid na práci"!
Muži humanity, ač už tolikrát zjistili, že tudy cesta nevede, se snaží mlokům vysvětlit, že ten či onen ohrožuje demokracii, svobodu... a domnívají se, že  mloci to nechápou. Jenže oni to (minimálně podvědomě) chápou! Oni nevolí grázly, co chtějí uchvátit moc a "srovnat svět do latě", omylem! Oni je volí právě proto, že to mezi řádky, nebo i nahlas, slibují!
Zcela záměrně hledají ty, kteří onu nejistotu svobody zaříznou!

Ideovno: Takové dogma, pevný vesmír s jasnými pravidly, na které má někdo monopol, to není nic hezkého.
Ale je to tak pohodlné! Svět má jasné hranice, je vysvětlitelný, pochopitelný a předvídatelný.
A oni na mloky s tím, že se mají sami orientovat? Vážně? Sami zjišťovat, zda jsou "OK"?
Honem rychle jiné dogma, honem nějaký chlívek, kam se jde schovat před nekonečným, studeným vesmírem. Všemožné izmy, ezo a samozřejmě to nejnižší a nejprimitivnější - nacionalizmus. Ten na získání statusu "OK" vyžaduje jen narodit se na správném území. Žádné nároky na morálku, chování, snahu, vědomosti.
Chytří, leč nemoudří, humanitní navíc zapomněli, že dát blbci velkou ideu je jak dát dětem ve stohu sirky na hraní. Proto byla "tajná učení"! Žádné úžasné pravdy se nesdělovaly, jen se člověk nedozvěděl něco, čemu nedorostl a co by nepochopil.
Leč velké myšlenky pronikly do nedělních příloh novin. Samozřejmě zprzněné. 
Tak mloci pochopili svobodu, ne jako zodpovědnost a neustálé sebezpytování, zda konám správně, ale: "Si můžu dělat co chci!". Relativitu pravdy, ne jako nutnost stoupat od malých pravd k těm větším, stále se dotazovat a učit se, nýbrž, že když se jim něco zalíbí a plácnou to, je to stejná pravda jako hluboce vyfutrované a faktům odpovídající poznání skutečnosti.

Tážete se milé děti, co v téhle situace, kdy se krásný svět demokracie a humanity rozpadá, dělají velcí humanisté? Snaží se mlokům okolo a v nás vytvořit nějaký rámec, vysvětlující svět, dodat alespoň nějakou jistotu?
Ale kdepak! Zpochybňují zbytky pravd o světě. Bourají pomníky a dožadují se nového jazyka. Hledají koho tak ještě prosvobodnit, co změnit, rozložit, obrátit.
Nic horšího dělat snad ani nejde! Největší vrazi současného, nejlepšího možného světa, nejsou  vypatlaní blbci s holemi, ale jsou to něžní a chytří a vzdělaní lidé na univerzitách, v médiích...

Ufff,