Nezadržitelný nástup pitomců v diskuzi

 Byl jsem kdys diskutujícím na Abclinuxu, Lezci, Facebooku... Všude se opakoval stejný scénář. Na začátku to byla legrace, zajímavé. Pošťuchovali jsme se, občas pohádali, vymýšleli srandičky.
Postupem let do diskuzí začali pronikat podivné zjevy. Agresivní, vulgární, rozhořčeně vážní, urážející, hulákající, nevzdělaný, blbý... a většinou anonymní.
Jsou-li slušně usměrnění, začnou vřeštět o právu na to, být debil a cenzuře.
Legrace a "milo pobejt" skončilo.
Nakonec jsme začali být také vážní, nasraní a agresivní - deprivanti dezolátní ovládli web a vlastně i nás.

A tak jsme utekli.
A oni takhle obsadili internet a vytváří "veřejné mínění".
Snad je v tom i naděje? Možná těch blbců nepřibývá, jen jsou zase ještě víc vidět?
Možná ti mírní jen nejsou slyšet?
Ale nejsou-li vidět a slyšet , co zmohou proti zlu?

Sir Dagles o myšlení

 Předávám na chvíli slovo svému alteregu, sir Daglesovi. Rád by pronesl něco o rozdílech mezi zpracováváním reality u lidí a vlkodlaků.
Tedy, on to pronáší spíš nerad. Tak sire! Prosím!

Vy lidé máte myšlení infikované emocemi. Ňuchňáte se se svými oblíbenými myšlénkami, perete s těmi, co se vám nelíbí. Své milé  představy hýčkáte, krmíte, stavíte do středu vesmíru. Ty nemilé zadupáváte do země.
My to máme jinak.
Heletese, třeba my děťátka, štěňátka, milujeme. Opravdu! Ale když je to nepodarek, tak... vy se na to xichtíte, ale je to dobrý masíčko.
No a dětičky - myšlenky, stejně.
Když se ukáže, že v konfrontaci s realitou neobstojí, cvaknou zoubky a je to.

Tak takhle to máte vy a my.

Proto žijete v bludu a my ani moc ne.

Hlavně nám to nezáviďte, nevíte o čem mluvíte! Pravda je hrozná!
Ta o světě!
Ta o bližních!
A nejstrašnější pravda je pravda o nás samých.

"Cvak!"

Jsme to, co čteme a na co čumíme v kině

Koukal jsem na video. Bylo to autentické, z kamery na  těle nějakého šerifa v USA. Zachraňoval lidi před požárem. Všude kolem plameny, to teplíčko si raději nepředstavuji. On jezdil sem a tam a odvážel lidi do bezpečí. Poslední nechtěl jet, měl tam stádo koní. Fujtajxl, brrrr. 
Šerif pak projel silnicí mezi hořícími stromy, prones pár vět klidným hlasem a když už v bezpečí zabrzdil, šel k tomu chlápkovi, co přeci jen jel za ním a nechal se provézt ven: "Měl jsi tam koně, co? Chápu kámo!" plácnutí do rukou.
Já na to koukám a říkám si, že tenhle šerif je jak z těch všech americkejch pochybnejch westernů a dnes  akčňáků.
Když musíš, tak to uděláš a ty musíš. Postřílíš padouchy, chytneš splašenýho bejka za rohy a odvedeš do ohrady, projedeš ohněm.
Je to naivní, většinou umělecky pochybné. Často limonádové a patetické.
Ale ať už divák chce, nebo ne, ať to vnímá nebo ne, ať s tím souhlasí, nebo ne, ono to formuje.
A když se ta situace objeví, mozek vypíná, ale oživuje vložené mustry chování. I ty z knížek a filmů.
Hrdinské velkofilmy a nebo Dobrého vojáka Švejka.
A nebo ztracené existence postmoderní bezradnosti.
Rodinu Homolkových, či ožralé myslivce nad divočákem.
Nebo hrdinu.
Já neříkám, že něco má bejt tak či jinak, nebo že něco je špatně. Jen že to takhle taky je.

Elvis a Prigožin

 Na tom ostrově, přesněji řečeno na TOM OSTROVĚ, bylo zase jednou veselo.
"Come on baby, light my fire.
Try to set the night on fire"
"Paráda Jimi!" Křičel nadšeně Elvis, zatímco Franta Gellner usrkával pivo a podupával do rytmu, občas si i broukaje.
"Hele, Áda má zase místo xichtu kyselou prdel!" "Asi si vzpomněl na Reichstag a stýská se mu!"
Všichni ti, co byli prohlášení za mrtvé, žijí ve skutečnosti na jednom ostrůvku v Tichém oceánu, co není v mapách a který si ONI chrání, protože jeden nikdy neví, kdy ho bude potřebovat.
"Hele, máme novej přírůstek!"
Člun, který přivážel uprchlíky ze světa zakotvil v zátoce!
Z něj vylez pasažér, od pohledu primitivní hrubý hovado kriminálnický.
"Buď vítán" zavolal na něj vlídně Gellner.
"Co vy tady zmetci? A kde je vodka poskoci?!" Zařval na odpověď příchozí.
Elvis, mluvčí ostrovanů, vystoupil: "Tak bacha bažante! Jsi tu novej! A budeš co? Poslouchat ty hovado! Nebo dostaneš deku a pak budeš šůrovat hajzly 24 hodin denně!"
"Pardon pánové velkomožní, tomuhle rozumím,  ano prosím, už jsem hodný, poslušný hoch blahorodí! Neračte se hněvat na hloupého mužika, vašeho služebníčka"
"No dobře. A hele, ty jsi ten Prigožin, co? Kdo Tě chtěl sejmout? Putin?"
"Pánové, já vlastně nevim!" "Putin ne, tam už asi jeho dvojníky vystřidal umělou inteligencí vytvořený objekt. Bohužel, ta inteligence není moc inteligentní. Ladí to, a na mne namají čas."
"Já myslim Šogju, tada ten dvojník, co ho zastupuje, toho pravýho zabil dvojník Gerasimova. To je Číňan, zastupuje tady zájmy Siho, je v latexový masce. To ale neštvalo ty humanoidní roboty, co dělají Lavrova a..."
"Chlape dost, už se nedivim, ze v tom Rusku tak chlastáte. A ty Elvi neco zazpívej, ať se vzpamatujeme!"
"And his hunger burns
so he starts to roam the streets at night
and he learns how to steal
and he learns how to fight
In the ghetto"