Hospodin pravil: Howgh

 Z cyklu: V Bibli je všechno

Když Eliáš vyvraždí konkurenční proroky a prchá před královnou Jezabéle, prchá čtyřicet dní a nocí (jak jinak, čtyřicet dní je klasika a všude).
Až doprchá k hoře (Ch)oreb.
To není jen tak nějaká hora! Tam se zjevil Mojžíšovi Hospodin a řekl mu z hořícího keře: "Jsem který Jsem!". Tam také, v spektakulárním show blesků a hromů, dal lidem Desatero.
A další události.
Tak na tohle horu šel onen prorok. Eliáš se totiž ve snu dověděl od Hospodina, že Hospodin tudy bude mít cestu. 
A ono jo! Přišel silný vítr, který rval skály. Ale Hospodin v něm nebyl. Ani v následném zemětřesení a ohni.
Potom se ozval tichý hlas a v něm On Byl.

Sledujeme-li Biblí od Genezis dál verbální projev JHWH, je čim dál méně explicitní, žeáno.
A těmi doprovodnými projevy čim dál víc šetří.
Prvním prorokům stál více-méně za zadkem.
S Mojžíšem vedli debaty i spory.
Eliašovi sice předvede nějaký rachot, ale pak naznačí: "Takhle už ne, teď se musíte snažit naslouchat, být tiší a pozorní!"
A dál a dál.
Ani se svým synem toho veřejně moc nenakecá!

Proč? Došla Mu inspirace? Pochopil, že to je s námi marný a rezignoval?
Napadá mi: Otec. U malého dítěte je stále s ním a vychovává a mluví a ukazuje a trestá a odměňuje.
Ale dítě vyroste a úloha otce je jiná. Můžeme se mu svěřit, požádat o radu a snad i o pomoc. Ale za zadkem už není a být nemá. Ani těm dospívajícím do toho není dobré moc kecat.
I když je to těžký, neb ty jeho fakani dělají průser za průserem.
A jeho syn, teda Syn? To je přeci náš brácha! Ostatně mladej říká, že všichni jsou jeho bratry a sestrami. On je vlastně nejmladší? Nebo ne, neb je od věků? Každopádně brácha.
To jsme tada pěkná famílie!

A my bychom už měli fakt dospět!

A že nevíme, co a jak máme dělat?
Ale víme! Mladej, Syn, to řekl velmi jasně. I o co jak můžeme a máme žádat Tatínka.
A ještě poslal Přímluvce.