Kterak mladí, nadšení, chytří, vzdělání idealisté, tvoří průsery

Tenkrát ,takhle mezi válkama, si mladi idealisté uvědomili, že tahle to dál nejde! Kapitalizmus drtil člověka, vlády zkorumpované,  neschopné. 

A tak se ti citliví a dobří mladí lidé nadchli. Někteří pro ideu komunizmu. Lidé si budou rovni, budou si bratry a sestrami, nikdo nebude strádat bídou! Super! 

Jiným se zalibil fašizmus. Semknene se a ozdravíme naší vlast, společně vybudujeme silnou, moderní, zdravou společnost.

Nepřipomíná to něco?

Židé se přidávali často k těm vlevo, neb ti je brali. Zatím, než nazvali antisemitizmus bojem proti sionizmu (už v bolševickém Rusku).

Dělníky, o které těm nadšencům z obou stran prý šlo, to většinou nezajímalo. Měli své starosti.

Jak to s těmi radikálně ozdravnymi hnutími dopadlo, dnes víme. 

Dnes to vime, známe Dachau, Gulag, Osvětim, Katyň, Varšavu, hladomor na Ukrajině, Babí Jar ...

Ale to oni nevěděli! Je nefér od nás, dělat chytré a odsuzovat je za jejich tehdejší naivitu.

Spíš bychom se mohli zamyslet co my, ci my sami dneska, s nejlepšími úmysly tlačíme vpřed a nahoru.

 

Mi nějak nenapadá, jak z toho ven? Čapek a jeho "malé věci", obyčejnosti... Vždyť z toho jsou zase ti dnešní "obyčejný lidi", bezpáteřní, tupá, krátkozrace sobecká masa, volící podle množství volebního guláše a velikostí nereálných slibů.

"Ora pro nobis!"