Co z nas dělá pitomce 2 (trochu naopak)

 V minulém jsem postuloval, že pitomci se stáváme pro svoji uzavřenost (zabedněnost) a strach.
Je tedy na čase říci opačnou možnost, tedy že zblbneme, ochotně, pro otevřenost a odvahu! 
Znáte ty dobré (bez ironie!) lidi. Jsou laskaví, vstřícní. Milují dobro a nesnáší nespravedlnost či křivdu! 
Jsou otevření lidem, lásce, dobrotě! Nebojí se ozvat!
Báječné!
Jen mají vypnutou podezíravou skepsi, toto jinak často špatnou vlastnost.
Proto, když jim řeknete, že váš společný známý bije ženu, nebo ta žena jeho, vzplanou spravedlivým hněvem. Mají touhu pomoci napadenému a ztrestat hrubce (hrubkyni).
Ve svém upřímném nasazení si nepoloží otázku, zda informace je opravdu pravdivá, zda chápou  podstatu problému...atd
A stejně  mocně a ochotně ( de facto na požádání)  se rozhořčí, že Ukrajina napadla Rusko, kovid neexistoval a tají nám, že sem je placka.
Ti Frantové Dobrotové jsou hodní a spravedliví. Ale nepřemýšlí. A  klidně, pro dobro, lásku, mír, popraví mne, nebo vás.

Takže to máme ponejprv pitomce ze zabedněnosti, pak pitomce z důvěřivosti emocím. Ti jsou nesmírně snadno zmanipulovatelní.

A kdo nám schází? Pitomci ze zloby, malosti, hovadství. Ti jsou pitomí programově, snad už geneticky. 

co z nás dělá pitomce

Co z nás dělá pitomce?
 Asi nejvíc uzavřenost a strach. 
Což se potencuje, neb ustrašený člověk zalézá do ulity a v ulitě se člověk bojí.
Ustrašený tvoreček, s minimálním rozhledem, s minimálním povědomí o "těch druhých" je ideální materiál na oblbnutí a zařazení do tupé smečky poháněné nenávistí.

Jak se bránit? Jak bránit ostatní?
Možná takhle. Není to samospasitelné, má to i háčky, ale pomáhá to. Probatum est!
Tedy:
Sociální kontakty. Otevřenost a strach mírní kontakty s druhými. I když v případě hodně negativních zkušeností to může být naopak.
Mládí je přirozeně odvážné a otevřené novému, cizímu. I když se může radikalalizovat a zavřít do sekty. 
Vzdělání rozšiřuje obzory. Pokud tedy nesklouzne do fachidiocie.
Cestování samozřejmě, pokud to není do uzavřeného hotelu s vlastní partou.
Přiměřené (ne příliš veliké!) materiální zajištění může pomoci otevírat a chudoba (je-li velká) uzavřít.
Víra v toho či onoho, případně víra ateistická. Ty mohou zcela klidně člověka uzavřít, stejně tak, naopak, zbavit obav a otevřít.
Kultura může hodně pomoci! 

Každopádně tady máme dvě rozdílné bytosti.  Člověka otevřeného, hledajícího, primárně přátelského a nebo zapšklého, nenávistného. 

Není "spravedlivé nenávisti", nenávist je vždycky selhání a asociálnost je vždy porucha.