Ještě k Learovi, pamětí jeho ošetřujícího lékaře, docenta Šaška

 Pan profesor Audsides nám teď přednese něco se svých objevných objevů.
"Pane profesore, máte slovo!"

Na cestě skotskými rašeliništi, kde jsem sepisoval své, dnes již slavné dílo: "Meč Excalibur jako falický symbol a jeho význam v díle Tomáše Akvinského a diracových rovnicích", jsem narazil, pod hnízdem pěnice pokřovní (Sylvia curruca) na prastarý spisek. 
K nemalému překvapení jsem shledal, že se jedná o paměti pana Frank Jestera, prvního historického adiktologa (v českém prostředí by byl docentem  Františlem Šaškem PhD), který se již v té době zabýval léčbami závislostí a dokonce postavil první kliniku tohoto druhu, jakýsi praapolinář.
Je zřejmé, že pan William Shakespeare tyto vzpomínky četl a přetvořil historické skutečnosti i využil, spíše zneužil líčení delirijních stavů pacientů, které pak vydával za skutečné děje! To je ovšem neslýchaná drzost! 
"Kolego Jestere, jak to bylo? Povídejte:

Pacienta, exkrále pana Leara a pana Glostera, který byl jeho kumpán z nekonečných piatik, jsem převzal na žádost dcer pana Leara, Goneril a Regan, pana Glostera pak na žádost jeho syna Edmunda.
Bohužel, jednalo se již o paliativní péči, těžce závislí pacienti se k nám dostali už je stavu hlubokého psychického rozkladu, exhausce, demence a v případě pana Glostera i slepoty, zaviněné konzumaci metylalkoholu.
Bylo to hrozné. Když ti dva měli delírko, to bylo divadlo! To byly scény! Hroznej tyjátr! 
Že jim je zima. Jo, na luxusním pokoji pro kulichy! Klepali se v absťáku! Do toho halušky, že prej je bouře! Blesky! 
Nebo si povídali jakoby se mnou! Celý nesmyslný litánie s nějakým přeludem, kterého měli za mne, si vymýšleli.
Aby toho nebylo málo, ty hovadiny vyřvávali v blankversu!
Lear se navíc obnažoval, lítal tady nahatej!
Ty dvě dcery Leara, to byly zlatý holky! Platili mu léčení a chodily za ním na návštěvy. A ten starej, pomatenej dědek dělal, že je nevidí! A furt prej Cordelie, kde je má milovaná Cordelie! Ta byla nejmladší, třetí aplégr.  Přitom tahle jim milovaná  zlatokopka, sbalila francouzskýho krále a fotrovi ani neposlala esemesku k narozeninám! 
 To bylo fakt tragický! Tragédie, snad největší, jako jsem kdy viděl!
O toho Glostera se zase staral Edmund, levoboček. Měl ještě syna Edgara, ale to byl strašnej hajzl a nakonec zavraždil i bráchu! 
Edmund navíc zachránil celou zem před to potvorou Cordelou a jejím starým!
Jí a tomu jejímu byla celá Francie málo a chtěli dobýt i Anglii. Ona se  takhle spojila s Francii! Vlastizrádná mrcha! 
V Anglii vládly dvě holky a holky tenkrát moc  nebojovaly. Leda ve Francii tamta Jenča. 
Strašná situace!
Naštěstí tady byl Edmund! Postavil se do čela armády, porazil Francouze a zajal Cordelu a pak tu krávu nechal pověsit! Báječnej. 
No, a tohodle chlapa zákeřně zabil ten hajzlik Edgar. 
Tak jsme Edgara čapli a nezabili, ale poslali do Čech, ať jim tam pozvedne genofond a poučí je o bratrské lásce v panovnických rodech. .
A za krále si vybrali Richarda III.
Jo, ten Edmund byl levoboček. A víte kdo byla matinka? No přeci Ofélie, ta z Dánska, dcera Polonia! Ona se tenkrát neutopila, to byla fingovaná sebevražda. Toulala se světem a vedla dost divokej život. Málem jí jednou z žárlivosti zabil nějakej Othelo.
No a tak se nechala zbouchnou Glosterem.
Gloster si jí chtěl vzít, za svědky jim měl jít Romča Monteko a Julča Kapuletů, ale nakonec ze svatby sešlo, ty dva svědci vzali nějakej blbej konec.

Profesor pAutsajd dočetl a povídá: "Mi napadá, sli ten Willy neobšlehl z pamětí Jestera víc, než jen kus Krále Leara?"

Learovo a Glosterovo delírium (část)
https://youtu.be/Xi0xmaBgjDk?si=51Cffiat2qw94O_N

Dvě verze Krále Leara

 Ta první verze, od jistého Shakespeara Williama, je známá. Tragédie ze všech tragédii nejragédovatější! Dokonce se hrává často s méně tragickým koncem, aby diváci neprobrečeli teppichy durch.
Král Lear v ní předává království svým dcerám. Ptá se jich, jak jej milují, dvě říkají že moc, nejmladší Cordelie, jim milovaná, neumí svůj cit vyjádřit a zklamaný král jí vyžene. Ona uteče a ve Francii se provdá za francouzského krále. 
Sestry ale krále vykopnou, on bloudí, zešílevší, spolu se svým šaškem (později i Glosterem), krajem .
Máme tu linku vévody z  Glostru a jeho synů, prvorozeného a zavrženého Edgara a levobočna Edmunda, podlce, co zmanipuluje otce, aby zapudil staršího syna a později nechá otce oslepit.
Až slepý Gloster prozře, šílený Lear pochopí. Slepý konečně jasně vidí, šílený konečně chápe.
Cordelie a její manžel se rozhodnou krále zachránit a vytáhnou s armádou do Anglie. Jsou poraženi a Edmond, který velí části vojska Anglie, nechá Cordelii popravit. Lear umírá žalem. Starší sestry se zabijí, Edmund je zabit bráchou, Gloster umírá. Jen Edgar přežije.
Všichni pláčí nad Learem a Cordelií a tím Glosterem a plivou na ty dvě sestry - bestie a Edmunda.

A co takhle: Starý, ješitný a značně vypitý Lear se už nechce a nedokáže starat o zem, ale jen pařit. Ptá se dcer, jak ho mají rády. Starší odpoví po pravdě že dost. Mladá, jim rozmazlená ambiciozni Cordelka má ale vyšší ambice, než vládnout třetině země. Mlčí a nechá se vyhnat. Vyhnat? Okamžitě si to zamíří k francouzskému králi, kterého si vezme a je královnou! Francie! Zatím! Má svůj plán! 
Zbylé dvě holky vládnou, mají toho plný kecky a do toho Leara na krku. Ten se obklopí bandou ožralů, kurevníků a výtržníků a s nimi pořádá u dcer nekonečný mejdan. Všechno poblitý, dvorní dámy znásilňovaný, občas někoho zabijou, řev celé dny a noci. 
Tohle fakt nejde. Learovi už vyloženě jeblo. Leara nechají v péči nejlepšího adiktologa té dobý, doc Františka Šaška (Frank Jester) Ph.D.
Ten z Glosteru. On má dva syny. Lepší je Edmund,  myslí na blaho země. Edgar se furt někde fláká, ani nechodí domů, ani se u fotra nestaví na vánoce!
Gloster taky pije všechno co teče, jednou se napije metylalkoholu a oslepne. 
Cordelie vytáhne s francouzskou armádou dobýt Anglii! Ta se nám vybarvila, co! Prej jde zachránit papá! No to určitě! Pro toho alkáče v terminálním stádiu Francouzský král zahájí válku! Tohle Willíku vykládej malejm dětem! 
Neštěstí je poražena statečným Edmundem a po právu popravena. Nebohý Edmund je zákeřně zabit povedeným bratříčkem, který si uvědomil, že může udělat karieru. 
Kdo zavraždil starší, slušné a dobré sestry, to se neví, hází to jeden na druhého. 
Gloster umírá na syfilis, Lear na delirium tremens.
Jedinej přeživší je ten malej hajzlík Edgar. 
To je fakt tragédie! 

Jeden příběh jde vyprávět velice rozdílně, jinak jde chápat jednotlivé postavy. 
A v životě je to nemlich takový.