Ty naše geniální teorie, co jsou tak strašně moc pravdivý

 Každého  z nás občas něco napadne. Někdy je to hezké, častěji ošklivé. Nějaká  teorie, téze.
Pokud jsme normální, začneme opatrně dumat, zda máme pravdu.
Protože chceme mít pravdu (někdy už s tím chtěním, ba dokonce přesvědčením myslet začínáme!), začne pracovat sebepotvrzující aparát v naší mozkovně.
Sbíráme s nadšením potvrzující informace, které bereme za pravdivé. Vylučujeme ty, co nám teorii kazí.
Ať je to Pravda o původu pyramid, kovidu, národa či stromu. Ať je to teorie spiklenistická nebo bordelistická či teorie, že nám stará zahýbá se sousedem, naše uvažování se stává k našemu dítěti - teorii, stále méně kritické.
Naprostou katastrofou pro zbytky kritičnosti je nedostatek oponentů. Buď že nejsou, nebo že je vyženeme.
Pokud se navíc obklopíme těmi, co nám tleskají a obdivně na nás hledí, naše zdebilnění je otázkou dnů, někdy hodin, i minut.

Tuto moji teorii (Moje = Pravdivá, že!) potvrzuje pozorování blbnutí všemožných, původně chytrých lidí, když se jen malinko zakoukali s láskou na své myšlenky.

Koukejte na své myšlenky s nedůvěrou a zacházejte s nimi obezřetně! Jsou to děsný kurvy!

Dva bezvýznamní literáti a jejich významné a velmi poučné příběhy

 Veronika Marie Erlebachová (pokud vám jméno nic neříká, není divu a není škoda) v první polovině minulého století vzývala, ba viděla, neb byla českou vizionářkou, Jan Žižku, jak coby svatý trestající přichází, aby ztrestal, v prdel nakopal a rozvrátil katolickou církev za její zvůli, zločin, hřích!
Byla snad ta dáma husitkou? Ateistkou? Rozhorlily jí tak strašně snad krvavé dějiny oné církve, sloužení mamonu a moci? Či mravnostní delikty mezi kněžími?
A hovnajz! Tahle zbožná katolička chtěla být jeptiškou, ale nějak se tam nepohodla a odešla z kláštera. Vzhledem k tomu, že v dalším životě měla malér s falešnou sbírkou na kostel, nejspíš jí nekřivdili, ale jen poznali.
A protože nejen muži mají přerostlé ego, tahle uražená ješitnost stačila, aby zatoužila svoji milovanou a vzývanou (donedávna) společnost proklít a přát jí zkázu! Nijak to neschovává, říká natvrdo, že církev bude pykat za to, co jí, osobně, kdesi kýmsi, provedla!
A tak to chodí.
Zeman, Babiš a další a nebo zámořský Donald Trump, že. Ten americký dokázal a znovu dokazuje, že když jeho egu nevyhoví, je ochotný rozvrátit zem i vyvolat občanskou válku!
Naši jájínci by to udělali také, ale na to zatím nemají, tak se spokojí s tím rozvracením země, ohrožováním její dlouhodobé prosperity i bezpečnosti ve stále víc zdivočelém světě.
Věříte, že Putin by, v případě, kdyby bylo ohroženo jeho já, jeho trůn, by nevyvolal jaderný konflikt? Svět ve kterém nevládne přeci nemá smysl. Já myslím, že by to zmáčkl!  Adolf to v bunkru také tak viděl, jen neměl ty možnosti.
Ale proč jsou tak populární? Za to může lidský optimismus, co věří, že hůř už být nemůže!
Například  jiný, tentokrát německý literát (jméno jsem bohužel ztratil z hlavy a nedokázal dohledat) ve třicátých letech volal: "Cokoli jiného, než tenhle marasmus Výmarské republiky! Kohokoliv jiného, než tenhle rozklad!"
Byl žid, takže to, že se splnění svého snu s nástupem nacizmu nedočkal a dřív pokojně zemřel, byla asi jeho klika. 
Lid miluje a volí psychopatické egomaniaky, protože oni mu dokáží vsugerovat, že je tak špatně, že vše jiné je lepší, že je nutná zásadní změna a tou změnou jsou oni!

Uražená ješitnost dohnala také Klause a Zemana k popření sama sebe, rozkopání vlastního odkazu, kde se daly hledat dobré momenty, v cosi odpudivého, směšného, ubohého.
Tihle obětovali na oltář Uraženého Ega sebe sama, Zeman se pokusil i potopit tuhle zem.

Jo ego!