Rusko znovu v Evropě

Myslím Evropu střední.

Diskuze o tom, zda to Rusko myslí s invazí na západ vážně, se mi jeví irelevantní. 
Od památného projevu v 2007, vše co Putin a jeho lidé říkali, mysleli vážně a později udělali. 
A tohle, válce se západem a vším neruským, tohle říkají od začátku
Zkoušeli jsme se tomu bránit intenzivním tvrzením, že to vážně nemyslí, blufuje... Ale snad těch málem dvacet let by už na pochopení, že to je doopravdy, mělo stačit.

Fanoušci Ruska i jeho odpůrci si představují, že zábor Ruskem by byl v nejhorším jako ten 45 a 68, kdy většinou (většinou!!!) o život nešlo.
Soudím, že je to naivní optimismus. 

1) Poválečné Rusko potřebovalo v dobytých zemích zdání klidu. Atomovou bombu měli jen Američané a Rusko bylo vyčerpané.
Rusko 60 let už mělo dobu perverzních, sadistických a nekrofilních masových vrahů, architektů genocid národů,  Lenina a Stalina, za sebou. Povadlí funkcionáři se přežírali a prolejvali alkoholem za zdmi Kremlu a chtěli jen udržet imperium a klid.
Současná vládnoucí klika Ruska je ale něco jiného! Je to  směs tajných služeb a gangů. A to je víc než strašidelné.

2) V předchozích případech si Rusové "jen" přišli pro kořist. Obyvatelstvo bylo součástí, živým inventářem. A hodilo se zachovat zdání pokoje, přijetí.
V současné situaci je obyvatelstvo nepřítelem. Je potřeba trestat, vychovávat brutalitou. Navíc jsou domorodci zdrojem živé síly, děti jde sebrat a převychovat.
Teda zabíjení, rabování, znásilňování, únosy dětí. Tak jako začali hned na dobitých místech v Ukrajině.
Ne, jejich přátelé nebudeme ani při sebevětší servilitě! Protože nepřítele potřebují k motivaci doma! Ostatně, koukněte se někdy do ruských novin, poslechněte jejich televizi.
Buča, to je naše vesnice (město) po Ruském vpádu. To není strašení, to je realita.

Toužebné vyhlížení spásy v podobě Ruské invaze, to je už vyšší stádium stupidity. Pokud někdo v třicátých letech u nás obdivoval Hitlera, neznaje jeho budoucí chování, byla to jen obyčejná hloupost.
Dnešní proruskost je opravdu neomluvitelná ničím menším, než psychozou či IQ pod 70. 

Svět plní lidem všechna jejich přání. Bohužel.

 Všechna vaše přání se splní, ó nešťastníci

V šedesátých lidé začali volat: Make Love, Not War! 
Éteričtí mladíci si nechali nerůst vlasy a éterické slečny zahodily podprsenky a spolu pěli písně plné lásky, tolerance a míru.'
A ten náš svět se podle toho začal měnit. A USA byla fakt že demokracie a začal tam mizet rasizmus a předsudky. Evropské státy, co spolu po staletí vedly války, se začaly spojovat k spolupráci!
Pomalu ale jistě to začalo vypadat docela fajn. nakonec padl i bolševický režim nenávisti!
Té pohody začalo být asi až moc? Či co?
Mladí muži ostříhali vlasy a začaly řvát či rapovat z pódií  svoji frustraci a nenávist. Slečny si vzaly pořádný vojenský boty a tvářily se drsně. Natáhly bojové obleky a jaly se likvidovat jiné lidi kopy do hlavy.
Kina začaly ovládat akční filmy, plné násilí a krve, nebo postapokalyptické, také plné mordování.
Ideálem člověka se stala po zuby ozbrojená hora svalů bez citů.
Nejpopulárnější sportem se stává zápas v kleci, málem na život a smrt. Zatím "málem", ale nedělám si iluze, že se nezačne zabíjet.
To je svět, který si sníme a který úspěšně přivoláváme. Svět nenávisti, boje a smrti, v kulisách zmaru.
Média nám vytváří představu o tom, co je člověk. A co má být člověk. 

Ale ano, ještě jsou lidé, co píší o tom že Omnia vincit amor, jsou ještě lidé, co chodí na koncert Vánočního oratoria a co podporují pomoc potřebným.
Ale je jich nějak málo, zoufale málo.

Bánbůh se snaží, ale co je mu to platný, když jsme blbý, proto vyděšený a proto zlý 
V životě lidském i společnosti celku, se zdá vypozorovat jedna věc.  Než nastane Velký Průser, začnou na nás dopadat malé, ale stále ze zvětšující varování, upozornění a výzvy. Když už děda z vousy a noční košili na obláčku viděl, jak to vedeme a že furt nedbáme, poslal fakt velké varování. Covid.
Lidé si uvědomili, že teď by měli nechat malicherných hádek a držet spolu. Společně se bránit epidemii, společně hledat léky, prevenci. 
To si lidé uvědomili a několik dní jim to vydrželo. 
Pak nastalo všeobecné šílení, rozdělení na dvě, vzájemně se nenávidějící skupiny a u leckoho navíc tvorba fantasmagorických teorií.
Sorry volám na obláček, není nám rady ani pomoci.

Orwelle, tys lidi podcenil! 
George jasnozřivě popsal společnost, ve které všemocný Velký Bratr pomocí teroru a sofistikovaným  metod formování psychiky, v do detailu kontrolovaném státě, zavede sledování na každém kroku a do hlav nacpe absurdity, že svoboda je otroctví, bída bohatství a válka mír.
Dnes nosíme sebou spoustu mašinek, co podávají zprávy o každém našem kroku firmám, vládám, a vlastně komukoliv. Kdo nás přinutil? My sami jsme si je, za pracně vydělané peníze koupili a neuděláme bez nich ani krok. 
Co hrozí, když bychom je nenosili? Vůbec nic, jen ztráta pohodlí.
Žijeme v míru a každý si kecá na sítích co chce. Průměrný věk dožití je o desítky let vyšší a prakticky nikdo (v našem euroamericku!) nemá hlad a má někde střechu nad hlavou.
Leč! Co slýchám a čtu: "Nikdy, ani za komunistu, v protektorátu či za třicetileté války nebylo tak zle, tolik útlaku a bídy!" To volají mnozí lidé.
Svobodně hulákají všude, že je strašlivá nesvoboda a dožadují se diktátorů, aby jim svobodu vrátili.
A tak dál.

Naděje. Láska, Víra 
Tady nemám co dodat, tohle je na každém jednom z nás, aby se pokusil nenávisti, rozkladu, poraženectví, zlu a smrti čelit. 
Ale ne nenávistí a rozkladem, ne dalším"anti" a dalším bojkotem, ne další volbou menšich zel. 
Volbou pro, volbou lepšího. Zlo je třeba jen odmítnout a nahradit dobrým. Pokud nebude nahrazeno dobrým, vrátí se a s ním pět dalších sedm,  ještě horších zel (viď Matouši, Lukáši)

Asi půjdu někam napsat: Mate Love, Not War!

Dnešní doba je prý hrůza

 Furt to slyším. Žijeme prý v hrozné době! Možná prý vůbec nejhorší! (?) Už nemá cenu se ani o nic snažit.

Mno, jasně, mládí to tak vidí asi vždycky. Hyperkriticky, tak je to dobře.  Já jsme to také tak viděl.
Inu, tenkrát bolševik nade mnou, perspektiva jaderného konfliktu s obětováním Evropy reálná, cestovat maximálně po republice. Perspektiva bydlení? Leda mnoho let života obětovat, a po práci a o víkendech stavět. Ekologie? No..

Jasně, dneska to je občas těžké, perspektiva všelijaká.

Ale kdy to tedy bylo dobré?

Doporučují tyto odkazy:
Války: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_v%C3%A1lek
Mory: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pandemie
Hladomory: https://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_hladomor%C5%AF

Ty hodně staré události tam jistě nejsou ani zdaleka všechny.
Ale je to jedno za druhým, stále a furt, většinou společně.
Stojí za o se kouknout, kolik procent na to či ono zemřelo. Bývalo to i v desítkách procent, celé oblastí vylidněné.

Ani válka, ani mor, ani hladomor nejsou něčím dávno překonaným, co se nás už nemůže týkat. Naopak, jedno, druhé, třetí je aktuální hrozba... stejně, jako tomu bylo vždycky. 
To jen posledních pár desetiletí ve střední Evropě a Severní Americe nás rozmlsalo.

Vůbec si nemyslím, že (ten náš tady) svět je ve stavu, kdy je nutné s ním něco zásadního dělat, změnit ho. Spíš že by bylo krásné, kdyby to co je, ještě chvíli vydrželo!
Protože lepší se nenabízí.
Ale horší hrozí akutně!